Rozhovor: Manažer provozní logistiky Michal Maršala vypráví o řízení a optimalizaci skladu

Michal Maršala pracuje pro JK Logistiku již sedmým rokem jako manažer provozní logistiky. Stará se o sklady našich zákazníků a řídí v nich naše skladníky. Aktuálně má na starosti 2 provozy, ve kterých má pod sebou celkem 30 lidí – 28 skladníků a 2 vedoucí skladu.
V rozhovoru probereme např. co obnáší optimalizace skladu či jak probíhá implementace WMS. Michal má bohaté zkušenosti z oblasti řízení provozu a optimalizace skladu, o které se s námi v rozhovoru podělí.

Michale, řekni mi, jak zvládáš řídit 2 provozy? Co vše musíš řešit na denní bázi, aby to fungovalo?

Nejdůležitější je nastavit provozy tak, aby se nemuselo zasahovat do denní operativy, od toho mám vedoucí skladu. Při nastavování provozu je nutné popsat všechny pracovní pozice formou pracovních instrukcí a náplní práce a poté s těmito instrukcemi seznámit pracovníky skladu. Na denní bázi řeším většinou nestandardní situace jako např. pojistné události či nestandardní požadavky zákazníka na nastavení a výkon provozu. Reporty na denní bázi jsou nastaveny na úrovni vedoucích směn a poté jsou k dispozici vedoucímu skladu i mně.

Co zahrnuje optimalizace skladu? Jakým způsobem probíhá?

Zaprvé, je nutné přesně zmapovat stávající stav skladu – procesů, kapacit, vybavení apod. K tomu nám slouží tzv. logistický audit, který vše toto obsáhne a odprezentuje následná možná řešení. Zákazník se rozhodne, v jakém rozsahu se daná optimalizace bude provádět. Pak nastupuje realizace, např. výměna skladovací technologie, zvýšení kapacity skladu či zavedení skladového systému WMS k řízení skladových procesů. Doba trvání optimalizace záleží na podmínkách a volbě, jak velký projekt bude.

Ty ses podílel na realizaci několika optimalizací. Kterou považuješ za nejtěžší a proč?

Určitě nastavení provozu v Plzni, kdy jsem nastoupil do rozběhlého projektu a bohužel koncepce tak, jak byla navrhovaná, nebyla funkční. Došlo k extrémnímu zpomalení provozu skladu. Bylo nutno v průběhu jednoho víkendu přeprogramovat strategii pohybu zboží a techniky ve skladu. Byla to velice stresující situace, neboť zákazník trval na slíbených podmínkách, které bohužel nebylo možno v daný okamžik plnit. Postupnou intenzivní spoluprací s kolegy z IT a kolegy skladníky se podařilo provoz úplně nezastavit a do měsíce být na slibovaných objemech.

Jak dlouho cca trvala optimalizace provozu v Plzni? Co přesně jsi měl na starosti?

První jednání začalo v roce 2011. Spuštění provozu ale začalo až v roce 2014. V tomto období se zpracovávaly návrhy na implementaci WMS a VNA technologie s tím, že bylo nutné upravit stavebně stávající skladový areál. V průběhu implementace byl veškerý provoz stávajícího skladu převeden do externího skladu, aby tyto úpravy mohly probíhat. Do tohoto projektu jsem byl nominován 1 měsíc před spuštěním a mým úkolem bylo se zorientovat v dané problematice a připravit přestěhování externího skladu zpět do upravených prostor a taky spustit provoz v novém skladu.

Když mluvíš o implementaci skladového softwaru (WMS), jaké činnosti jsou s tím spojené? Jak dlouho taková implementace trvá?

Každý skladový software funguje v serverovém prostředí, takže je nutné toto prostředí vytvořit – tzn. pořídit server. Dalším krokem je instalace LAN infrastruktury, která spojuje server se skladovými terminály. Dále je nutno vytvořit tzv. mapu skladu, tedy vytvořit skladové adresy a pojmenovat je. V případě VNA technologie bylo nutné vytvořit přesnou rozměrovou mapu regálového systému, jenž se musí nahrát do VNA vozíků. V neposlední řadě je nutné vytvořit spojení mezi WMS a ERP zákazníka, kudy potečou EDI data oběma směry. Také musí být vytvořena funkční specifikace skladových procesů, na základě které se WMS naprogramuje. Implementace WMS zabrala cca 2 měsíce intenzivní IT práce.

Jak probíhá komunikace se zákazníkem? Má k dispozici všechny informace o jednotlivých položkách ve skladu?

Ano. Ve WMS lze nastavit mnoho reportů týkajících se např. výkonu skladu, umístění zboží, sledování práce skladníků, trackingu zboží apod. Záleží jen na zákazníkovi, které informace požaduje. Tyto informace lze získat formou reportů v různých formátech, nebo vytvořit zákaznický profil přímo ve WMS s přístupem a požadovanými reporty, které lze opět exportovat. Zákazník má tedy kompletní přehled o pohybech jeho zboží, historii těchto pohybů a samozřejmě o aktuálním stavu zásob.

Téma optimalizace skladu a zavedení WMS podrobněji na stránkách Optimalizace skladu a logistiky a Outsourcing skladu a logistiky a také v článku: Outsourcing interní logistiky dávno není jen pro velké společnosti. Proč by ho měly využít i malé a střední firmy?

Michal Maršala pracuje pro JK Logistiku již sedmým rokem jako manažer provozní logistiky. Stará se o sklady našich zákazníků a řídí v nich naše skladníky. Aktuálně má na starosti 2 provozy, ve kterých má pod sebou celkem 30 lidí – 28 skladníků a 2 vedoucí skladu.
V rozhovoru probereme např. co obnáší optimalizace skladu či jak probíhá implementace WMS. Michal má bohaté zkušenosti z oblasti řízení provozu a optimalizace skladu, o které se s námi v rozhovoru podělí.

Michale, řekni mi, jak zvládáš řídit 2 provozy? Co vše musíš řešit na denní bázi, aby to fungovalo?

Nejdůležitější je nastavit provozy tak, aby se nemuselo zasahovat do denní operativy, od toho mám vedoucí skladu. Při nastavování provozu je nutné popsat všechny pracovní pozice formou pracovních instrukcí a náplní práce a poté s těmito instrukcemi seznámit pracovníky skladu. Na denní bázi řeším většinou nestandardní situace jako např. pojistné události či nestandardní požadavky zákazníka na nastavení a výkon provozu. Reporty na denní bázi jsou nastaveny na úrovni vedoucích směn a poté jsou k dispozici vedoucímu skladu i mně.

Co zahrnuje optimalizace skladu? Jakým způsobem probíhá?

Zaprvé, je nutné přesně zmapovat stávající stav skladu – procesů, kapacit, vybavení apod. K tomu nám slouží tzv. logistický audit, který vše toto obsáhne a odprezentuje následná možná řešení. Zákazník se rozhodne, v jakém rozsahu se daná optimalizace bude provádět. Pak nastupuje realizace, např. výměna skladovací technologie, zvýšení kapacity skladu či zavedení skladového systému WMS k řízení skladových procesů. Doba trvání optimalizace záleží na podmínkách a volbě, jak velký projekt bude.

Ty ses podílel na realizaci několika optimalizací. Kterou považuješ za nejtěžší a proč?

Určitě nastavení provozu v Plzni, kdy jsem nastoupil do rozběhlého projektu a bohužel koncepce tak, jak byla navrhovaná, nebyla funkční. Došlo k extrémnímu zpomalení provozu skladu. Bylo nutno v průběhu jednoho víkendu přeprogramovat strategii pohybu zboží a techniky ve skladu. Byla to velice stresující situace, neboť zákazník trval na slíbených podmínkách, které bohužel nebylo možno v daný okamžik plnit. Postupnou intenzivní spoluprací s kolegy z IT a kolegy skladníky se podařilo provoz úplně nezastavit a do měsíce být na slibovaných objemech.

Jak dlouho cca trvala optimalizace provozu v Plzni? Co přesně jsi měl na starosti?

První jednání začalo v roce 2011. Spuštění provozu ale začalo až v roce 2014. V tomto období se zpracovávaly návrhy na implementaci WMS a VNA technologie s tím, že bylo nutné upravit stavebně stávající skladový areál. V průběhu implementace byl veškerý provoz stávajícího skladu převeden do externího skladu, aby tyto úpravy mohly probíhat. Do tohoto projektu jsem byl nominován 1 měsíc před spuštěním a mým úkolem bylo se zorientovat v dané problematice a připravit přestěhování externího skladu zpět do upravených prostor a taky spustit provoz v novém skladu.

Když mluvíš o implementaci skladového softwaru (WMS), jaké činnosti jsou s tím spojené? Jak dlouho taková implementace trvá?

Každý skladový software funguje v serverovém prostředí, takže je nutné toto prostředí vytvořit – tzn. pořídit server. Dalším krokem je instalace LAN infrastruktury, která spojuje server se skladovými terminály. Dále je nutno vytvořit tzv. mapu skladu, tedy vytvořit skladové adresy a pojmenovat je. V případě VNA technologie bylo nutné vytvořit přesnou rozměrovou mapu regálového systému, jenž se musí nahrát do VNA vozíků. V neposlední řadě je nutné vytvořit spojení mezi WMS a ERP zákazníka, kudy potečou EDI data oběma směry. Také musí být vytvořena funkční specifikace skladových procesů, na základě které se WMS naprogramuje. Implementace WMS zabrala cca 2 měsíce intenzivní IT práce.

Jak probíhá komunikace se zákazníkem? Má k dispozici všechny informace o jednotlivých položkách ve skladu?

Ano. Ve WMS lze nastavit mnoho reportů týkajících se např. výkonu skladu, umístění zboží, sledování práce skladníků, trackingu zboží apod. Záleží jen na zákazníkovi, které informace požaduje. Tyto informace lze získat formou reportů v různých formátech, nebo vytvořit zákaznický profil přímo ve WMS s přístupem a požadovanými reporty, které lze opět exportovat. Zákazník má tedy kompletní přehled o pohybech jeho zboží, historii těchto pohybů a samozřejmě o aktuálním stavu zásob.

Téma optimalizace skladu a zavedení WMS podrobněji na stránkách Optimalizace skladu a logistiky a Outsourcing skladu a logistiky a také v článku: Outsourcing interní logistiky dávno není jen pro velké společnosti. Proč by ho měly využít i malé a střední firmy?